Těhotenství a porod dítěte s sebou přináší pro ženu zvýšené socioekonomické nároky. O to více v případech, kdy těhotná žena nebo matka narozeného dítěte není vdaná nebo dokonce ani nežije s otcem dítěte v partnerském vztahu, tedy v případě, kdy se nemůže spolehnout na pomoc a péči otce dítěte.

Zákon negarantuje neprovdaným těhotným ženám nebo matkám stejná práva, jako ženám či matkám provdaným, které mají nárok na stejnou životní úroveň jako jejich manžel. S ohledem na existenci společného dítěte je však ženě po stanovenou dobu garantováno právo na výživu a pomoc s dalšími náklady spojenými s těhotenstvím a porodem. Matčiny nároky nejsou dotčeny ani tím, že před těhotenstvím nebyla výdělečně činná, a to z jakéhokoliv důvodu. Práva neprovdané matky vznikají ze zákona a jejich uplatnění u soudu přichází v úvahu tehdy, kdy otec dítěte neplní svou povinnost dobrovolně.

1) Práva neprovdané matky

Právo na výživu vůči otci dítěte
Tento druh vyživovací povinnosti je upraven v § 920 odst. 1 občanského zákoníku, který stanoví, že není-li matka provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let ode dne narození dítěte. Ze zákona vyplývá, že nárok vzniká neprovdané matce, které se narodí dítě a současně pokud dojde k určení otcovství k dítěti. Občanský zákoník účinný od 1.1.2014 tak rozšířil práva matky, které přiznává nárok výživné, byť po zákonem stanovenou dobu 2 let od porodu dítěte.

Právo na příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem
Vedle práva na výživu může neprovdaná matka požadovat, aby jí otec dítěte v přiměřeném rozsahu přispěl na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Pro vznik tohoto nároku platí stejná pravidla, jak bylo uvedeno výše, tj. narození dítěte ženě, která není provdána a určení otcovství. Co se týče rozsahu nároku, tak zákon stanoví pouze to, že příspěvek by měl být přiměřený. Při stanovení konkrétní výše bude na soudu, aby určil účelnost vynaložených nákladů ve vztahu k okolnostem daného případu. Do nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze zahrnout např. oblečení, vitamíny, pobyt v nemocnici, ale i kočárek, výbavičku atd.

2) Práva těhotné ženy

Již samotné těhotenství s sebou může přinášet ekonomické omezení budoucí matky v její výdělečné činnosti. Ve snaze vyrovnat výdělkové možnosti těhotné ženy zákon garantuje těhotné ženě právo na podporu vůči pravděpodobnému otci dítěte. Podle § 920 odst. 2 občanského zákoníku totiž platí, že soud může na návrh těhotné ženy určit, že muž, jehož otcovství se jeví jako pravděpodobné, poskytne ženě přiměřenou výživu a příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a porodem předem. Soud může také na návrh těhotné ženy určit pravděpodobnému otci dítěte povinnost, aby předem zaplatil částku nezbytnou pro výživu dítěte na dobu, po kterou by ženě náležel nárok na mateřskou dovolenou. Z výše uvedeného vyplývá, že těhotná žena má nárok vůči pravděpodobnému otci na:
- výživu pro sebe,
- právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,
- částku potřebnou k zajištění výživy pro dítě.

Řízení o výše uvedených nárocích je možné zahájit pouze žalobou, kdy se jedná o řízení sporné.

V případě zájmu o řešení konkrétní situace se neváhejte na naši advokátní kancelář obrátit.

JUDr. Jaroslav Hobl